Následující kapitola se věnuje vývoji informačních a rezervačních systémů cestovního ruchu v České republice. Prezentovány budou především jednotlivé snahy o vytvoření uceleného národního turisticky informačního systému ČR s důrazem na význam regionálního informačního a monitorovacího systému.

Důvody pro vytváření turisticky informačního systému jsou více než opodstatněné a evidentní. Existence tohoto systému přináší především zlepšení úrovně a komplexnosti nabídky služeb a informací cestovního ruchu pro turistickou veřejnost a má zprostředkovaně vliv jak na teritoriální tak i na časové rozložení návštěvnosti. Pro jednotlivé regiony je existence národního informačního systému důležitá zejména z hlediska koncepce rozvoje cestovního ruchu, jelikož jim tento systém může posloužit jako základ pro jejich marketingové aktivity v oblasti propagace cestovního ruchu v regionu.

V posledních deseti letech se v České republice projevovaly různé snahy o vytvoření takovéhoto plně fungujícího systémů, které stály nemálo úsilí, času i finančních prostředků. Výsledky těchto snah a pokusů jsou rozebrány dle jednotlivých roků jejich výskytu.

První snahy o vyřešení problematiky informačního pokrytí oblasti cestovního ruchu v České republice vytvořením tzv. Národního informačního a rezervačního systému (NIRES) uskutečnilo Ministerstvo hospodářství spolu s Českou centrálou cestovního ruchu (ČCCR). Jádrem a koordinačním centrem rozvoje NIRES měl být Počítačové informační centrum turistických a ubytovacích kapacit (PICTUS), které mělo sloužit k zajištění hlavních funkčních a provozních potřeb NIRES.

PICTUS měl dvojí význam, resp. charakter:

Přestože se usilovalo o získání peněžní podpory z programu PHARE, projekt nebyl realizován.

V tomto roce byly uskutečněny dva významné (z hlediska rozsahu) pokusy o realizaci národního informačního turistického systému.

Jednalo se o národní program Rozvoj turismu pro Českou republiku, který sestával s šesti projektů zaměřených na jednotlivé oblasti a problematiky cestovního ruchu. Jedním z těchto projektů byl i Projekt informačního a rezervačního systému. Tento program však vláda neschválila.

V témže roce se uskutečnil ještě jeden projekt, a to ve spolupráci ČCCR, PVT, a. s. a ÚAMK, jehož výsledkem bylo vytvoření několika informačních středisek v západních Čechách, která operovala ve společném informačním systému, založeném na softwaru PVT Odysseus. Toto pojetí informačního systému se však příliš neprosadilo.

Snahu o vytvoření jednotného informačního systému cestovního ruch začali projevovat a iniciovat také nestátní organizace. Jednou z nejaktivnějších byla v té době Asociace turistických informačních center ČR (A.T.I.C.), která nejenže vypracovala koncepci upravující provozování TIC, ale pokusila se také o propojení členských TIC v ucelenou síť využívající stejný informační systém.

Svoji aktivitu prokázala i ČCCR, která pro aplikaci informačního systému využila internetu a to tím způsobem, že si zřídila www stránky, na kterých podávala informace o zahraničních zastoupeních a informace o České republice v tématických okruzích (faktické informace, Praha, informace z regionů, aktivity, témata, kalendář akcí a odborné informace). Tyto stránky jsou v podobném členění funkční i dnes.

I další aktivity související s národním informačním systéme vzešly od ČCCR, která začala vytvářet novou koncepci jednotného informačního systému cestovního ruchu. Struktura tohoto systému měla být tvořena třemi částmi:

Celostátní turistický informační systém měl být provozován na internetové síti a měl poskytovat informace pro turisty (širokou veřejnost) a pro odbornou veřejnost, a to jak volně přístupné, tak informace placené. Orientační turistický systém měl zahrnovat veškeré turistické značení (informační ukazatele, informační systémy ve městech apod.). Strukturovaná síť turistických informačních center měla být zaměřena především na sjednocení existující struktury TIC.

V současné době jsou realizovány studie a výzkumy pro tvorbu regionálního turistického informačního systému, který by nebyl vnímán a využíván pouze jako nástroj propagace regionu,

ale sloužil by jako nástroj pro podporu rozhodování managementu v regionu a nástroj pro směřování k dlouhodobě udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Z tohoto hlediska se již nejedná pouze o informační systém, ale o Regionálně informační a monitorovací systém (RIMS).

Významnou otázkou, která je řešena v souvislosti s RIMS, je jeho propojení s celostátním turistickém informačním systémem (nazývaným IISCR – Integrovaný informační systém cestovního ruchu). Tuto skutečnost znázorňuje následující grafické schéma.

Ze schématu jednoznačně vyplývá, že na realizaci RIMS se spolupodílejí jednotlivé subjekty cestovního ruchu (destinační management, podnikatelské subjekty CR, TIC a v neposlední řadě veřejná správa). Vnitřní prostředí RIMS, resp. náplň systému, je tvořena informacemi pocházejícími z informačních systémů TIC, veřejné správy, orientačních systémů atd. Samotný RIMS je realizován pomocí www stránek, které jsou napojeny na Integrovaný informační systém cestovního ruchu (IISCR). Vnější prostředí RIMS pak tvoří subjekty, pro jejichž potřeby je systém sestaven a podle jejichž požadavků je upravován a utvářen.

Přestože z hlediska vývoje informačních a rezervačních systémů v České republice došlo k řadě pokusů o jejich uvedení v činnost, resp. praktickou realizaci, i nadále Česká republika postrádá komplexní vzájemně propojený fungující informačně-rezervační systém. Jednoznačně panuje tendence, že je nezbytné vytvořit regionální informačně-rezervační systém, který by sloužil jako nástroj řízení organizacím cestovního ruchu, a zároveň by byl zdroje informací i pro další subjekty z oblasti cestovního ruchu.