Zdeněk Pospíšil - výuka



Věda a víra - pohled matematika

Ve své přednášce jsem se snažil ukázat:
  1. Konflikt vědy a víry se objevil dávno před křesťanstvím: oblast aletheia (pravdy), kam patří zejména pravdy matematické (Pythagoras) je protikladná oblasti doxa (mínění) kam patří vyprávění, báje, rétorika. Oblast aletheia je pro elitu, vzdělance, filosofy; oblast doxa je pro prostý lid na který se vědec (mathematikos) dívá svrchu.
  2. Křesťanství se jeví býti v oblasti doxa - kázání, biblické příběhy, tradice. Bylo chybou křesťanů (podle mého mínění), že na antické dělení přistoupili, cítili se být v oblasti doxa a snažili se dostat do oblasti aletheia - používáním filosofických i mathematických metod dokazování, podpíráním své víry vědou. V tomto omylu spočívá představa, že věda a víra stojí v konfliktu.
  3. Při vzniku novodobé vědy (Descartes) hrály důležitou úlohu představy z monotheistických theologií (nekonečnost Boha, jeho vševědoucnost ap.). Novodobá věda tedy není bez jistého theologického předznamenání myslitelná. Tyto theologické stopy však nemusí být nutně vidět, matematici je většinou nepřiznávají.
Ostatní - zejména ukázka Godelovy formalizace Anselmova "ontologického důkazu" - byl pouze kolorit přednášky.


Zpět na stránku výuky Z. Pospíšila
Zpět na domovskou stránku Z. Pospíšila