Systém X Window
Spuštění systému X Window
Systém X Window můžete spustit i v případě, kdy se automaticky
nenastartuje ihned po zavedení operačního systému. Existují dva příkazy,
kterými lze nastartovat systém X Window: startx a xinit.
Ukončení systému X Window
Volbou z nabídky, případně v případě problémů pomocí CTRL+ALT+BSPACE.
Co je systém X Window?
Systém X Window je distribuované grafické uživatelské prostředí původně
vyvinuté v akademické instituci Massachusetts Institute of Technology.
Později byl předán skupině distributorů s názvem The X Consortium. Zde se
dodnes udržuje a nadále vyvíjí.
V souvislosti se systémem X Window existují dva důležité pojmy, se
kterými byste se měli seznámit. Program, jenž běží pod systémem X Window, se
nazývá klient. Například xterm je klient, který se spustí v okamžiku, kdy se
přihlašujete do systému. Program, který poskytuje služby ostatním programům
typu klient, se nazývá server. Server například kreslí okno pro program
xterm a zajišťuje komunikaci s uživatelem.
Protože jsou server a klient dva odlišné programy, je možné zajistit,
aby server běžel na jednom počítači a klient na jiném. Vzhledem k tomu, že
grafické uživatelské rozhraní dodržuje jistý standard, můžete v systému X
Window spustit program na vzdáleném počítači (třeba na druhém konci světa) a
přitom můžete grafické rozhraní tohoto programu vidět na svém počítači.
Dalším důležitým termínem, se kterým byste se měli seznámit, je správce
oken (window manager). Jedná se o speciální program typu klient, který
určuje pozici jednotlivých oken na pracovní ploše systému X Window a řídí
způsoby, kterými uživatel například přemisťuje okna.
Existuje několik desítek správců oken.
Ve druhé polovině devadesátých let se začala vyvíjet ucelená grafická
uživatelská rozhraní směřující k jednotnému vzhledu a chování aplikací. Pro
Linux existují dva základní systémy KDE a GNOME.
Co se nachází na pracovní ploše X Window
Když poprvé nastartujete systém X Window, zároveň se nastartuje řada
dalších programů. Jako první se nastartuje server. Další v pořadí se
nastartují některé programy typu klient, jejich pořadí a typ závisí na
distribuci a není standardizován. Je však pravděpodobné, že mezi těmito
klienty je správce oken.
Aktivní okno
Správce oken řídí spoustu důležitých nastavení. Vás bude určitě zajímat,
jak nastavit dané okno (například terminálové okno) tak, abyste v něm mohli
zadávat příkazy.
Musíte na dané okno (chcete-li, aby bylo aktivní) klepnout myší.
Přemisťování oken
V systému X Window lze rovněž konfigurovat způsob, kterým mají být okna
přemisťována.
Nejznámější způsob spočívá v tom, že se
kurzor myši umístí na titulní (hlavní) lištu okna, stiskne levé
tlačítko, a pak se okno přesune na novou pozici.
Jiný způsob přemisťování oken může spočívat v tom, že se využívá některé
klávesy na klávesnici. Stiskněte
klávesu Alt, nastavte kurzor myši kamkoliv do rámce okna a pak po stisknutí
levého tlačítka okno přesuňte na novou pozici.
I zde platí, že si konfiguraci správce oken můžete měnit metodou pokusů
a omylů, nebo si prostudujte příslušnou dokumentaci.
Překrývání oken
Protože v systému X Window může být otevřeno několik oken najednou, má
smysl hovořit o překrývání oken. Přestože okna a samotná pracovní plocha
systému X Window jsou dvourozměrné, mohou se okna navzájem překrývat, jako
by představovaly třírozměrné útvary. To znamená, že vybrané okno může být
zobrazeno v popředí a částečně nebo úplně překrývat okna na pozadí. V
souvislosti s překrýváním oken existuje několik operací:
Vyzvednutí (raising) okna do popředí. Toho lze dosáhnout
klepnutím levým tlačítkem myši na titulní lištu vybraného okna.
Zasunutí (lowering) okna do pozadí. Toho lze obvykle dosáhnout klepnutím
pravého tlačítka myši na titulní lištu okna. Dokonce lze nakonfigurovat
správce oken tak, že k vyzvednutí i zasunutí okna se použije totéž tlačítko
myši - je-li okno v popředí, pak se zasune do pozadí a je-li v pozadí,
vyzvedne se do popředí.
Cyklické procházení všech oken. Správce oken může být konfigurován tak,
že po stisknutí jisté klávesy se postupně objevuje ve stanoveném pořadí
každé otevřené okno v popředí.
Transformace okna do ikony
Ikona s tečkou v levém rohu lišty slouží k minimalizaci okna. De facto zmizí
z obrazovky a zůstane po něm jen tlačítko v řádku aktivních aplikací. To
také představuje nejpohodlnější možnost, jak je znovu otevřít. Ikona se
čtverečkem zajistí roztažení okna na maximum - okno pokryje celou pracovní
plochu. Klepnete -li na ni znovu, vrátí s ke své velikosti před maximalizací.
Křížek v pravém horním rohu okna umožňuje jeho uzavření. Příslušná aplikace
tak bude ukončena.
Jak měnit velikost oken
Klepnete na rámeček ohraničující
okno levým tlačítkem myši, držíte je stisknuté a rozměr okna nastavíte na
požadovanou velikost (tento způsob je běžný i u ostatních operačních
systémů, jako je Microsoft Windows nebo OS/2).
Virtuální pracovní plochy
Přepínač se nachází ve spodní liště. Chcete-li se přepnout na jinou plochu,
stačí nastavit její tlačítko. Přemisťování mezi plochami:
Klepněte levým tlačítkem myši na ikonu v levém horním horu okna. Otevře se
jeho menu. Z něj vyberte Send window to a následně cílovou plochu. Jakmile
ji odešlete, okno zmizí, protože přeskočilo na zadanou plochu.
(Přesuny je možno realizovat i prostředním tlačítkem myši okně virtuální
pracovní plocha ve spodní liště.)
Kopírování textu
Nejprve myší vyznačíte kopírovaný text - stiskněte levé tlačítko na jeho
začátku, táhněte na konec a tam tlačítko uvolněte. V okamžiku, kdy pustíte
levé tlačítko, označený text se automaticky loží do schránky, odtud jej pak
můžete vložit kam potřebujete. Přesuňte kurzor na cílové místo - například
klepněte do editovaného textu. Nyní stiskněte prostřední tlačítko myši. text
ze schránky se vloží na aktuální pozici kurzoru.
Spouštění aplikací (programů)
Chcete-li spustit některý program, klepněte levým tlačítkem na ikonu
hlavního menu v levém dolním menu obrazovky. Objeví se nabídka základních
aplikačních kategorií. Většina z nich pod sebou skrývá další menu, což
naznačuje šipka na pravém okraji položky. Nově spuštěná aplikace si otevře
okno (okna) na pracovní ploše. Jeho prostřednictvím s ní budete komunikovat.
Program xclock
xclock [-digital] [-analog] [-update seconds] [-hands color]
Program xclock (hodiny) funguje přesně tak, jak asi očekáváte. Zobrazuje
ciferník s vteřinovou ručičkou a malou i velkou ručičkou v malém okně.
Prostřednictvím myši nemůžete vlastnosti okna s hodinami příliš
modifikovat. Nanejvši můžete měnit jeho velikost. Pokud však program xclock
spustíte z příkazového řádku, pak můžete prostřednictvím jeho parametrů
nastavit různé vlastnosti. Když zadáte příkaz xclock -digital, zobrazí se
digitální hodiny. Pomocí parametru -update můžete nastavit, zda se má
vteřinová ručička aktualizovat každou sekundu (-update 1) nebo například
každých pět sekund (update -5).
Chcete-li vědět více o programu xclock a jeho parametrech, podívejte se
do manuálových stránek. Stačí v příkazovém řádku zadat man xclock.
Jestliže máte program xclock spuštěn na popředí (což je běžný způsob v
provozování programů) a chcete jej ukončit, stiskněte kombinaci kláves
Ctrl-C.
Program xterm
Okno s příkazovým řádkem uvnitř je řízeno programem, jenž se nazývá
xterm. Což je zvláštní a přitom komplikovaný program.
Na první pohled se zdá, že toho moc neumí, ale jeho prostřednictvím lze
vykonat spoustu užitečné práce. Emuluje terminál, a proto v něm lze spouštět
všechny textově orientované aplikace operačního systému Unix.
Chcete-li
něco zadávat v okně tohoto programu xterm, musí být toto okno aktivní. To
znamená, že musíte do okna terminálu přesunout kurzor myši. Způsob, kterým
se nastavuje aktivní okno obecně, závisí na správci oken.
Program xterm představuje jednu z možností, jak v systému X Window
spouštět více programů současně. Programy běžící v systému X Window jsou
standardními programy operačního systému Unix, proto mohou být spuštěny z
terminálového okna. Protože dlouhodobé programy spouštěné z terminálového
okna zablokují program xterm po celou dobu svého běhu, spouští se takové
programy zpravidla na pozadí.
gv - prohlížeč postscriptu a PDF
$ gv [ filename ]
PostScript Jazyk pro komplexní popis tiskové
strany, nezávislý na výstupním zařízení.
acroread - prohlížeč PDF dokumentů
$ acroread [ filename]
Adobe Portable Document Format (PDF) je otevřený de facto standard pro
distribuci elektronických dokumentů "bez hranic". PDF je
univerzální formát, který
zachovává všechna použitá písma, layout, barvy a obsažené
obrázky dokumentu, bez
ohledu na to, v jaké aplikaci a na jaké platformě byl
vytvořen. Soubory PDF jsou
kompaktní (neskládají se z desítek propojených souborů) a
prohlížet či tisknout je
může skutečně každý pomocí volně šířeného (freeware) Adobe
Acrobat Readeru.
Prace s dokumenty ve formatech typu Microsoft Office (Open Office):
$ OOo (na bartovi) (Open Office)
Grafika - např xv, kreslení - xfig, kalkulačka - xcalc, tabulkový procesor -
gnumeric, ......
Atributy systému X Window
Existuje spousta programů, jež využívají vlastností systému X Window.
Některé programy, jako je editor emacs, mohou být spuštěny jako textově
orientované aplikace a zároveň mohou být spuštěny v prostředí systému X
Window. Existuje však řada programů, které mohou běžet pouze v prostředí X
Window.
Geometrie
Existuje několik aspektů, které mají programy běžící pod systémem X
Window společné. První z nich lze označit jako geometrii. Atributy geometrie
popisují velikost a umístění okna a tvoří je čtyři komponenty.
* Horizontální rozměr, zpravidla měřený v grafických bodech. (Grafický
bod je nejmenší jednotka na obrazovce, které lze přiřadit barvu. Systém
X Window běžně pracuje s rozliýovací schopností 1024 bodů horizontálně
a 768 bodů vertikálně.) Některé aplikace (xterm nebo emacs) měří
velikost okna ve znacích. Například šířka okna je dána počtem znaků na
řádku (nejčastěji osmdesát), který může aplikace zobrazit.
* Vertikální rozměr, opět obvykle měřený v grafických bodech. Rovněž je
možné stanovit vertikální rozměr ve znacích.
* Horizontální vzdálenost od okrajů obrazovky. Například číslo +35
znamená, že levý okraj okna bude vzdálen 35 grafických bodů od levého
okraje obrazovky. Na druhé straně číslo -50 bude znamenat, že pravý
okraj okna bude vzdálen padesát grafických bodů od pravého okraje
obrazovky. Obecně platí, že není možné inicializovat okno mimo rámec
obrazovky, i když je pak možné okno mimo rámec obrazovky přesunout.
* Vertikální vzdálenost od horního nebo dolního okraje obrazovky. Kladná
vertikální vzdálenost je měřena od horního okraje obrazovky a záporná
je měřena od spodního okraje obrazovky. Všechny čtyři komponenty
definující geometrii okna se uvádějí prostřednictvím jediného řetězce.
Například 503x73-78Ctrl+0 znamená, že okno bude mít šířku 503
grafických bodů, výšku 73 grafických bodů a že bude umístěno vpravo
bezprostředně pod horním okrajem obrazovky. Obecný tvar řetězce pro
specifikaci geometrie okna je tedy: hsizexvsize+hplace+vplace.
Display
Každé aplikaci v systému X Window je přiřazen tzv. display, což je jméno
obrazovky, kterou řídí server systému X Window. Displej se skládá ze tří
komponent:
* Jméno počítače, na kterém server běží. Při samostatné instalaci
operačního systému Linux běží server vždy na stejném systému jako
klient. Ve většině případů může být jméno počítače vynecháno.
* Číslo serveru, který na daném počítači běží. Na každém jednotlivém
počítači může běžet několik serverů systému X Window současně (v
případě operačního systému Unix to není příliš častý případ). Pak každý
z nich musí mít unikátní číslo.
* Číslo obrazovky. Systém X Window podporuje servery řídící v daném
okamžiku více než jednu obrazovku. Některé aplikace je účelné
provozovat na více než jednom monitoru a pak je nutné, aby server řídil
více monitorů. Není totiž efektivní, aby byl pro každý monitor spuštěn
zvláštní server.
Uvedené tři atributy lze specifikovat prostřednictvím jediného řetězce v
následujícím formátu: machine:server-number.screen-number.
Například moje aplikace mají nastavenu hodnotu pro display jako :0.0. To
znamená, že systém pracuje s první obrazovkou, řídí jej první server a běží
na lokálním počítači. Kdybych však používal vzdálený počítač, pak bude
display nastaven jako krusty.math.muni.cz:0.0. Implicitně se řetězec
definující hodnotu display čte ze systémové proměnné DISPLAY a může
být předefinován parametry příkazového řádku pro spuštění systému X Window.
Chcete-li se přesvědčit, zda je systémová proměnná
nastavena, zadejte příkaz echo $DISPLAY.
Společné vlastnosti
Systém X Window představuje uživatelské grafické rozhraní, které lze
prakticky ve všech aspektech konfigurovat. Je téměř nemožné říci, jak jeho
jednotlivé komponenty fungují, protože to především závisí na konfiguraci.
jméno následováno čím příklad
geometry geometrií okna xterm -geometry 60x24+0+90
display display, ve kterém se má program xterm -display lionsden:0.0
objevit
fg primární barva popředí xterm -fg yellow
bg primární barva pozadí xterm -bg blue
Každá vlastnost může být překonfigurována, změněna nebo úplně nahrazena
jinou. Proto je obtížné jednoznačně popsat chování jednotlivých prvků
tvořících toto rozhraní. Zatím jsme popsali to, co popsat lze: různé správce
oken a možnosti jejich konfigurace.