Jazyk HTML
HTML je jedním z jazyků, definovaných pomocí ISO standardu Standard
Generalized Markup Language (SGML). Jedná se o jazyk, určený k definici
strukturálních jazyků (metajazyků). Umožňuje popsat pravidla, kterými se
musí řídit text v daném jazyce. Definice HTML je tedy tvořena sadou SGML
pravidel, určujících co se smí a co nikoli - čili syntax jazyka. Tato sada
pravidel se nazývá Document Type Definition (DTD).
Ukázalo se však, že pevně daná skupina značek, které HTML používá,
už nestačí. Pro účely vyhledávání a vůbec efektivnější výměny dat by bylo
lepší mít možnost používání vlastních značek, které by přesně vymezily význam
textu.
XML - Jedná se o podmnožinu SGML, která si zachovává
možnost definování vlastních DTD, a tedy značek, pro jednotlivé skupiny
dokumentů.
Jazyk HTML patri do kategorie markup language. Jedna se o jazyky, u nichz
jsou prikazy (v terminologii HTML se jim rika
znacky - tagy), ovlivnujici vzhled dokumentu, primo soucasti textu. Rozsirenym
zastupcem teto kategorie je typograficky program
TeX.
Formatovaci znacky, atributy, symboly:
vymezuji jednotlive prvky HTML dokumentu, ktere maji byt zpracovany urcitym
specialnim zpusobem. Jejich prostrednictvim
se definuji jine druhy pisma, zahlavi, odkazy ci obrazky. V jazyce HTML je
znacka tvorena slovem, uzavrenym mezi znaky <
a > --- napr. <BODY> zahajuje telo dokumentu. Nezalezi na
velikosti pismen ve jmene znacky (muzete psat
<strong> i <StronG>). Budete-li dokumenty vyrabet rucne, doporucuji stanovit
si svou vlastni konvenci a psat znacky
jednotnym zpusobem.
Rada znacek se vyskytuje v parech, ktere vymezuji rozsah jejich pusobnosti.
V takovem pripade je ukoncujici znacka totozna
se zahajujici, ale jejimu jmenu je predsazeno lomitko (/).
Pro řadu značek jsou definovány atributy, jejichž prostřednictvím můžeme
ovlivňovat chování značky nebo jí poskytnout potřebné informace.
-----------------
Praktický postup vytvoření webové stránky na sekci matematika:
Ve svem domovskem adresari si vytvorite podadresar public_html
a v nem soubor index.html - to bude Vas zakladni dokument. Nastavte
pristupova prava, obvykle je:
domovský adresář: drwx--x--x
public_html drwx--x--x
index.html -rw-r--r--
URL na tuto stránku je pak http://www.math.muni.cz/~uzivatel/.
----------------
Seznam freewebů, které nabízejí web zdarma (adresu a prostor pro vaše
stránky):
http://www.tvorba-webu.cz/hosting-zdarma.php3
http://www.freeweby.iglu.cz/
http://mujweb.atlas.cz/
Vytvareni html dokumentu:
1) HTML-editor (Quanta Plus - spusteni quanta na Linuxu, Mozilla Composer)
Html-Kit pro Windows:
http://www.stahuj.cz/vyvojove_nastroje/tvorba_www/ostatni_editory/htmlkit/
PsPad pro Windows: http://www.pspad.com
2) konventory (LaTeX2html)
http://www.w3.org/Tools/Filters.html
3) WYSYWIG editory (autorské systémy pro web)
NVU: http://www.nvu.com/
(FrontPage, Dreamweaver)
Minimalni zakladni dokument (soubor index.html):
<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN">
<HTML>
<HEAD>
<TITLE>Nadpis stranky </TITLE>
<META HTTP-EQUIV="content-type" CONTENT="text/html; charset=ISO-8859-2">
</HEAD>
<BODY>
telo stranky
</BODY>
</HTML>
První řádek obsahujcí <!DOCTYPE...> (prolog) je zde kvůli kompatibilite
s SGML a
identifikuje verzi HTML - v nasem případe verzi 4.01. Dale je cela stranka
uzavrena do parove
znacky <HTML>. Uvnitr se pak delí na dve casti. Zahlaví (obklopene znackou
<HEAD>) obsahuje
predevsím informace popisující nektere vlastnosti stranky - jak se jmenuje,
kde je umístena,
informace o kodovaní cestiny a podobne. Znacka <TITLE> zde urcuje titulek
(cili nadpis okna)
dokumentu (bude zobrazen v titulnim pruhu prohlizeciho programu).
Parova znacka <BODY> pak obklopuje telo stranky. To bude hlavním
cílem vaseho snazení , protoze tvorí viditelny obsah, ktery bude zobrazen
uzivateli.
<P> novy odstavec
<BR> novy radek
<HR> vodorovna cara pres celou sirku obrazovky
typy pisma (prezentační značky):
<B> </B> tucne
<I> </I> kurziva
<TT> </TT> strojopisne
Logicke znaceni (obsahové značky):
<EM> </EM> zvyrazneni textu (kurziva)
<STRONG> </STRONG> durazne zvyrazneni (tucne)
<CITE> </CITE> citace
<CODE> </CODE> cast kodu, psaci stroj
<SAMP> </SAMP> psaci stroj
Symboly:
(speciální konstrukce, umožňující na stránce vytvářet nejrůznější znaky).
< <
> >
& &
Formatovani textu:
<H1> </H1> hlavicka (nejvetsi)
.
.
<H6> </H6> (nejmensi)
<BLOCKQUOTE> </BLOCKQUOTE> citace
<PRE> </PRE> predformatovany text
Seznamy, vycty:
seznam definic:
<DL> </DL>
<DT> definice
<DD> text
seznam z kratkych polozek (adresar)
<DIR> </DIR>
<LI>
cislovany seznam
<OL> </OL>
<LI>
necislovany seznam (oznaceni symboly)
<UL> </UL>
<LI>
seznamy je mozno do sebe vnorovat
Odkazy:
<A jmeno=hodnota> </A> (anchor)
(HREF="URL")
Pr: <A HREF="http://www.vslib.cz/">Liberecky WWW server</A>
Chybi-li identifikace pristupove metody a serveru, povazuje se
dokument za soucast domovskeho serveru.
Obrazky:
obrazek do textu:
<IMG SRC="html/gifs/logo.gif" ALT="logo">
zarovnani:
ALIGN=TOP
BOTTOM
MIDDLE
RIGHT
LEFT
obrazek jako odkaz:
Pr: <A HREF="/"><IMG SRC="home.gif"></A> (skok na domovskou stranku)
Dynamické informace:
Animované gify
Animované gify je možno vytvářet např. pomocí programu GIF Construction Set
(Windows). Pod UNIXEM pouzijte napriklad gimp.
CGI skript
CGI skript Vám umožňuje vytvářet dynamické HTML stránky, stránky závislé na
aktuálních datech, obsahu různých souborů, čase nebo adrese počítače,
ze kterého je Vaše stránka navštívena (program v shellu, Perlu, C, ..).
Více informací na:
http://www.fi.muni.cz/tech/unix/cgi.xhtml
Archiv skriptů: http://www.worldwidemart.com/scripts/
Tvorba CGI skriptů:
1.v adresari ~/public_html/ umistit soubory CGIcek
2.pripona vsech skriptu je .cgi
3.prava staci -rwx------
4.na CGI se pak odkazovuje
http://cgi.math.muni.cz/~uzivatel/skript.cgi
Počitadlo přístupů (např. na: http://www.vol.cz/WEBcount/).
Statistika návštěvnosti (např. na: http://navrcholu.cz/).
JAVA
Objektově orientovaný programovací jazyk vycházející z C++.
Do HTML stránky se vkladaji tzv. applety (jiz přeložená Java aplikace
do mezikodu). Na strane klienta (prohlizece) musi byt nainstalovan
interpret jazyka JAVA (tzv. Java virtual machine). Ten, kdo
pripravuje applety musi umet programovat v jazyce JAVA a mit prekladac
do mezikodu. (viz napr. http://dione.zcu.cz/java/)
JavaScript
Skriptovaci jazyk, umoznujici specifikovat dynamicke akce na strance
(menici se objekty, kontrola poli formulare apod.). Vklada se primo
zdrojkovy kod skriptu do HTML stranky.
PHP
Pro tvorbu dynamických stránek je dále možno použít skriptovacího
jazyka PHP. PHP umožňuje vývoj různorodého druhu aplikací, počínaje
jednoduchým počítadlem přístupů a konče tvorbou podnikového informačního
systému v prostředí Intranetu či Extranetu. Možnosti PHP ještě umocňuje
důsledná integrace s mnoha databázovými systémy. Bez systému jako PHP by
dnes nemohly pracovat virtuální obchodní domy, obchodní rejstřík na
Internetu, rezervační systémy nebo třeba prohledávání katalogu vašeho
oblíbeného dodavatele dámského spodního prádla, počítačových komponent či
hudebních nahrávek.
Velká výhoda PHP spočívá v jeho nezávislosti na používaných platformách.
Výsledkem běhu PHP-skriptu je obyčejný HTML dokument, který umí zobrazit
každý prohlížeč -- odpadají tedy problémy s kompatibilitou, které přináší
Java a JavaScript. PHP je nezávislé i na platformě serveru -- může běžet pod
libovolným webovským serverem pracujícím v operačním systému Windows nebo
Unix.