Počítačové sítě (základní pojmy)

LAN (local area network) lokální počítačové sítě
	rozsah cca do 1km
	většinou síť v rámci jedné organizace
	obsahuje řádově desítky až stovky počítačů
   	spravovaná jedním či skupinou vzájemně spolupracujících
	administrátorů	
	příklad: počítačová síť ve škole
WAN (wide area network) rozlehlé (globální) počítačové sítě
                        Internet, Bitnet
	rozsah nad 1km
	spojuje jednotlivé LAN
	obsahuje tisíce počítačů
	spravovaná na sobě nezávislými skupinami administrátorů

MAN (metropolitan area network) metropolitní počítačové sítě
    počítačové sítě spojující počítače v rámci jednoho města

Přenosová média (fyzická média, kterými jsou přenášena data, hlasový signál
nebo jiný typ signálu ke svému cíli).
	
	- elektrické vodiče (koaxiální kabel, kroucená dvojlinka)
	- optická vlákna
	- vzduch (bezdrátový přenos)

Dělení může být i podle přístupu počítače do sítě
			protokolu
			rychlosti přenosu dat

                            INTERNET
1969 - propojení různých nehomogenních systémů v síť (USA)

       celosvětově      Evropa
1991    376 000         43 832
1995  4 851 000      1 106 077 (z toho ČR 11 674)
2002                16,791,316           300 000  

(údaje z http://www.ripe.net/ripencc/pub-services/stats/)

adresace
IP adresa (numerická adresa)
každé IP adrese odpovídá nejvýše jeden počítač (dnes již často neplatí díky
překladu adres - NAT - kdy je například celá organizace "schovaná" za jednou 
IP adresou), IP adresa se zapisuje dekadicky ve formě 4 čísel v intervalu 
0 až 255 oddělených tečkami

Př: 147.251.80.1
- 147.251	Masarykova univerzita (NIC - Network Information Center)
- 80		Sekce matematiky (správce sítě MU)
- 1		adresa počítače na Sekci matematika (správce sítě sekce)

Adresa v domenovém tvaru (textová adresa)

- uvádí se v opačném pořadí než IP adresa
- jedná se o jméno počítače následované posloupností domén
- jako oddělovače se používá opět tečka
- počet domén není omezen
Př: queen.math.muni.cz

Domény jsou hierarchicky organizovány (vytvářejí stromovou strukturu). 
Na nejvyšší úrovni mluvíme
o top-level doménách, které reprezentují jednotlivé státy.

Př:
at - Rakousko
de - Německo
cz - Česká republika

V USA jsou zavedeny jiné top-level domény:

edu - školy a vzdělávací instituce
com - komerční instituce
gov - vládní úřady
mil - armáda
org - nekomerční organizace

Jako second-level domény jsou u nás používány přímo zkratky
dotyčných organizací a institucí (např. cd.cz). Doménu druhé 
úrovně je u nás možné "koupit" (840 Kč ročně). V některých zemích
jsou domény druhé úrovně vlastně jen ekvivalenty amerických top-level
domén (např. co.uk je to co v USA .com).

Pokud uživatel použije textovou adresu, počítače ji
prostřednictvím speciálních služeb převádí na adresu číselnou.
Tato služba se nazývá Domain Name System (DNS). Podle pravidel 
Internetu (nazývaných RFC z Request for Comments) musí být pro každou 
doménu k dispozici alespoň dva počítače, poskytující tuto službu 
- tzv. nameservery.

Struktura Internetu (není vázána na operační systém)

Základním technickým nástrojem pro využití Internetu jsou
aplikační protokoly ze sady protokolů TCP/IP (Transmission
Control Protocol/Internet Protocol)

protokol - soubor pravidel (algoritmus), podle kterých komunikují 
           propojené počítače
protokol IP - zajišťuje přenos dat z jednoho počítače na jiný
              přenos dat se uskutečňuje přes tzv. routery (směrovače)
Protokol TCP - Hlavním účelem protokolu TCP je převádět elektronické
               zprávy libovolné délky do sekvence paketů,
	       (ke každému paketu přidá informaci o IP adrese zdrojového
	       a cílového počítače, portu a další pomocné informace)
	       Tyto pakety jsou pak znovu sestavovány do původních zpráv 
	       na cílovém uzlu sítě. Protokol také ověřuje, zda při přenosu 
	       nedošlo k chybě a v případě potřeby přenos dat opakuje.

Paket je základní datová jednotka přenášená počítačovou sítí. Každý paket
	je rozdělen na dvě části: hlavičku a data. Hlavička
	obsahuje řídicí a stavové informace (např. zdrojovou a cílovou adresu
	apod.), zatímco datová část obsahuje přenášená data. Paket
	může mít různou délku (v závislosti na přenášených datech a 
	možnostech přenosového kanálu), má však vždy stanovenu maximální 
	délku, která nesmí být překročena. 

Klient - server
V Internetu si "nepovídají" počítače, mezi sebou "hovoří" jejich programy.
Obvykle jeden program požaduje něco od druhého programu. Říkáme, že prvý je
v roli klienta, druhý v roli serveru. Typickým příkladem klienta je program
Netscape, který získává data od WWW serverů a zobrazuje je uživateli.
Opakem přístupu klient-server je přístup peer-to-peer, kdy jsou obě 
komunikující strany rovnocenné.

aplikační protokoly - Telnet, FTP (File Transfer Protocol), HTTP, HTTPS

				LINUX

Linux je operační systém. Operační systém tvoří dvě základní části. Jednak
je to jádro, které má na starosti vlastní běh počítače -- řídí práci s
pamětí, procesorem, disky a dalšími prostředky. Uživatel nepřijde s jádrem
do nikdy do styku. Ten využívá druhou složku operačního systému, kterou jsou 
nejrůznější programy, jimiž kopíruje soubory, tiskne apod. Když se jádro
obalí potřebnými programy, aby vznikl kompletní a použitelný operační systém,
vznikne tak zvaná distribuce. Distribucí Linuxu je celá řada, zde na sekci
používáme SUSE Linux.

Spuštění a ukončení Linuxu

Po ukončení startovací fáze vás Linux vyzve, abyste se přihlásili (jedná se
o víceuživatelský a víceprocesový systém). Podle toho systém pozná, s kým má
tu čest. Každý uživatel zavedený v systému má přiděleno jméno a heslo. Touto
dvojicí se prokazujete při přihlášení. Při přihlašování zadejte svoje
uživatelské jméno (login)  a odešlete je klávesou Enter. Poté zadejte vaše 
heslo (password), při psani se nezobrazuje.  Nepodaří-li se vám správně 
zadat heslo či jméno, systém odpoví Login incorrect nebo Authentication
failed a dá vám další šanci (obvykle dostanete 3 možnosti, pak se systém
na chvíli odmlčí a teprve poté můžete přihlášení zkoušet znovu). Pokud heslo
obsahuje číslice či jiné nezvyklé znaky (a to by mělo!), může být důvodem
neúspěšného nalogování nestandardní nastavení klávesnice. Někdy je nutno
použít k zadání číslic numerickou klávesnici, jindy
to je naopak zdrojem problému (zkontrolujte, zda svítí dioda aktivace
numerické části klávesnice na klávesnici). Nastavení klávesnice si můžete 
ověřit zkusmým zadáním sporných znaků v políčku Login.

Někdy se stává, že vám systém povolí přístup do systému, ale nastavení
grafického prostředí se nezdaří (např. jste překročili diskovou kvótu
a nemůžete vytvářet nové soubory nutné pro start grafických programů)
a tím pádem vás okamžitě odloguje. Chyba v tomto případě není ve špatném
hesle, ale ve vašem nastavení. Pro kontrolu nastavení a případné úpravy
je potřeba se přepnout do textového režimu (stiskem Ctrl-Alt-F1 viz dále) 
a přihlásit se jen textově.

Heslo je záhodno čas od času měnit. Nastavení nového hesla umožňuje příkaz
$passwd
Nejprve se zeptá na vaše dosavadní heslo, pak si nechá zadat nové a toto
zadání ještě jednou zopakovat.)

Na sekci matematiky se pro management hesel používá distribuovaný systém,
který vám umožní měnit všechna hesla jednoduše přes WWW rozhraní.
(Komu by se chtělo měnit 24 hesel na počítačích v učebně jednotlivě příkazem
passwd?). Pro změnu hesel používejte systém přístupný na adrese:
https://www.math.muni.cz/admin/hesla/

Po úspěšném přihlášení se otevře grafická pracovní plocha (první přihlášení
může trvat poněkud déle, proto buďte trpěliví). Grafické rozhraní
Linuxu (Unixu) se nazývá X Window System. Vzhled a chování okenního
prostředí zajišťuje speciální program, tzv, správce oken. Obvykle budeme
používat sytém KDE.

Ovládání okenního sytému je podobné jako v MS Windows 95/98 a budeme se mu
věnovat později.

Linux je ale schopen pracovat i v textovém módu. Přepínání mezi grafickým
prostředím a textovým módem (konzolou) se realizuje kombinací kláves
CTRL+ALT+F1, zpět do grafického prostředí pomocí ALT+F7. Pokud jsme v
textovém módu můžeme se mezi dalšími konzolami přepínat pomocí ALT+F2,
ALT+F3, atd.

Odhlášení:
Nikdy nenechávejte "otevřenou session", tj. neodcházejte od neukončeného
sezení. Ukončete všechny svoje aplikace (většinou klikněte na levý horní 
roh jejich okna a vyberte Close), a poté zvolte Ikonu Odhlásit z KDE.

Každý uživatel dostává k dispozici svůj soukromý prostor na disku --- 
domácí adresář čili $HOME. 

V domovském adresáři máte omezen diskový prostor pomocí systému tzv. "kvót"
na 60 MB. Meze i velikost již zabraného místa zjistíte  příkazem
$quota -v

Domovské adresáře jsou sdílené na všech počítačích v učebně. To znamená, že
bez nějakých dodatečných kroků jsou dostupné na kterékoli stanici, kde se 
přihlásíte, v tom stavu, v jakém jste je minule zanechali. 

Systém na sekci:
V učebně M3 se přihlašujete na jeden z počítačů označených ws1 - ws24. Každý 
z těchto počítačů je trvale připojen k Internetu. Řada programů se spouští 
přímo z tohoto lokálního počítače (Netscape), některé však budete spouštět 
ze studentského serveru bart.math.muni.cz (147.251.82.5, elektronická pošta).

Přihlášení na server:
$ssh bart (ssh bart.math.muni.cz).
(Secure Shell - nalogování šifrovaným spojením, odolným proti odposlechu).

Při logování na vzdálený počítač platí obecné zásady pro práci se systémem:
nepřetěžovat, dodržovat pravidla. Zvláště citlivými mohou být správci 
systému na přetězování serveru, protože tento počítač má spoustu dalších 
úkolů Proto na Bartovi není povoleno spouštění náročných interaktivních 
programů, například Netscape, Webspace. K tomu slouží (a budou pracovat 
i rychleji) lokální počítače v učebně. 

Při práci v učebně jste vázáni řadou pravidel. Jsou to jednak pravidla
pro chování v počítačové učebně, jednak pravidla pro chování se na internetu
poskytovaném Masarykovou universitou. Pravidla jsou k dispozici na:
http://www.math.muni.cz/technicke/other/ucty.html

Jejich prostudování je nanejvýš vhodné. Nezapomeňte, že neznalost neomlouvá.