Vlastimil Dlab absolvoval obecnou školu ve Bzí a Huntířově, v letech 1943-51 studoval technickou větev reálného gymnázia v Turnově. V letech 1951-56 studoval na matematicko-fyzikální fakultě v Praze obor matematická analýza. Pracoval pak rok v Matematickém ústavu ČSAV v oddělení diferenciálních rovnic. Poté se vrátil zpět na fakultu, kde byl v letech 1957-59 asistentem a od roku 1959 odborným asistentem katedry algebry a geometrie. Ve stejném roce obhájil kandidátskou disertační práci, kde podal klasifikaci soustav generátorů Abelových grup. Využil pak nabídky působit v zahraničí a pět let působil na univerzitě v Chartumu. V té době se v roce 1961 habilitoval na matematicko-fyzikální fakultě v Praze s prací, která se týkala tzv. Frattiniho podgrup Abelových grup. V roce 1964 se na pražskou univerzitu vrátil a vyučoval základní kurz algebry. V roce 1965 odjel na tři roky do australské Canberry, ale již krátce předtím předložil doktorskou disertační práci Axiomatická teorie algebraické závislosti. Tuto práci obhájil v roce 1966. V roce 1968 emigroval do Kanady, kde pracoval na univerzitě v Ottavě.
V Kanadě se Vlastimil Dlab brzy vypracoval na světově uznávaného odborníka v teorii okruhů a teorii reprezentací algeber. V letech 1971-77 byl předsedou Vědecké komise Kanadské matematické společnosti (od roku 1977 byl řádným členem Kanadské akademie věd). V roce 1982 se mu podařilo pobyt v cizině legalizovat a mohl proto i do roku 1989 navštěvovat Československo. V roce 1991 požádal o udělení titulu profesora na matematicko-fyzikální fakultě a v červnu roku 1992 byl profesorem jmenován.
Vědecká práce Vlastimila Dlaba zasahuje do mnoha oblastí moderní algebry. V prvém období šlo o práce, které zkoumaly strukturální vlastnosti grup (zejména Abelových). Do pobytu v Austrálii pak nastoupila obecná teorie algebraické závislosti. Ve druhé polovině 60. let věnoval Dlab pozornost využívání metod homologické algebry ke studiu okruhů a pak zejména studiu perfektních okruhů a jejich charakterizaci pomocí dědičně torsních tříd. Další etapa jeho vědecké činnosti začala studiem sbalancovaných okruhů a pokračovala budováním klasifikace reprezentací konečně dimensionálních algeber a grafů, zejména pak dědičných algeber. Je autorem knih Representations of valued graphs (1980) a An introduction to diagrammatical methods in representations theory (1981). Od roku 1988 byl vedoucím redaktorem Canadian Journal of Mathematics.
Literatura:
1) Procházka, L.: Šedesátiny profesora Vlastimila Dlaba. Mathematica Bohemica, 117 (1992), str. 429-435.
Autor: Pavel
Šišma