Narozen: 19. listopadu 1855 v
Krouně
Zemřel: 6. listopadu 1940 v
Brně
Narozen: 19. listopadu 1855 v
Krouně
Zemřel: 6. listopadu 1940 v
Brně
Miloslav Pelíšek navštěvoval střední školu v Poličce a poté v Jihlavě. Po maturitě studoval jak na české, tak zejména na německé technice v Praze. Současně navštěvoval přednášky na obou pražských univerzitách. V roce 1880 složil zkoušku učitelské způsobilosti z matematiky a deskriptivní geometrie (pro německý vyučovací jazyk), kterou v roce 1885 rozšířil i na fyziku. Od října roku 1881 byl asistentem u profesora K. J. Küppera při stolici deskriptivní geometrie na německé technice, odkud po dvou letech přešel ke stolici pro matematiku vedenou profesorem M. Alleem a A. K. Grünwaldem. Na německé technice v Praze působil Miloslav Pelíšek jako asistent celkem pět let. Během této doby, v roce 1885, předložil svou habilitační práci Wessen und Wirkung der bildlichen Darstellung. Přestože práce byla posouzena kladně, k samotnému habilitačnímu řízení nedošlo.
Po nezdaru uchytit se na akademické půdě odchází Miloslav Pelíšek z Prahy a věnuje se profesi středoškolského profesora, která mu poskytuje dostatečné hmotné zajištění. Od té doby již působil pouze na českých školách. Po 11 let učil na průmyslové škole v Plzni (1886-97) a dalších 11 let na průmyslové škole v Praze (1897-1908). V roce 1908 je povolán na českou vysokou školu technickou do Brna, kde nejprve supluje při stolici deskriptivní geometrie po zemřelém B. Procházkovi, po roce je jmenován jejím řádným profesorem. Ústav deskriptivní geometrie vedl až do roku 1925 a i poté na škole dále přednášel..
V roce 1896 byl Pelíšek jmenován členem Královské české společnosti nauk a roku 1912 byl jmenován čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků. Byl mecenášem vědy. Vlastnil rozsáhlý majetek (pocházel ovšem z velmi skromných poměrů a protože ani vědeckou a učitelskou prací nemohl mnoho zbohatnout, svědčí to o jeho mimořádné skromnosti), který odkázal různým vědeckým společnostem. Šlo o dům v Brně, knihovnu a hotovost zhruba jeden milion korun.
Pelíškovy práce patřily jak do oblasti syntetické, tak kinematické či
analytické geometrie. Vědecky pracoval až do své snrti. Největších úspěchů
dosáhl v kinematické geometrii, kde výsledky jeho prací o středech křivostí
trajektorií neproměnné rovinné soustavy přešly jako "Pelíškova konstrukce"
do učebnic.
Literatura:
1. Hrůza, B.: Miloslav Pelíšek. Události na VUT v Brně. (9) 1999, č. 5, str. 26.
2. Seifert, L.: K sedmdesátinám prof. Miloslava Pelíška. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky. 55 (1925), str. 329-332.
3. Prof. Miloslav Pelíšek mrtev. Časopis pro pěstování matematiky a fyziky. 70 (1941), str. D72.
4. Piska, R.: K stému výročí narozenin prof. Miloslava Pelíška. Matematiky ve škole. 6 (1956), str. 363-366.
5. Košťál, R.: Vznik a vývoj pobočky JČMF v Brně. Jednota československých matematiků a fyziků. Praha. 1968.
6. Došlá, Z., Kolář, I.: O závěti profesora Pelíška. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 37 (1992), str. 303-304.
7. Hlavatý, V.: Miloslav Pelíšek. Praha 1941.
Autor: Jaroslav
Folta, Pavel Šišma