Karel Dusl studoval na střední škole v Rakovníku a poté na filozofické fakultě a na technice v Praze. Po vykonání zkoušky učitelské způsobilosti z matematiky a fyziky vyučoval na státní reálce v Praze na Vinohradech. V roce 1907 získal doktorát technických věd. V letech 1907-08 studoval v Paříži. Poté působil na středních školách v Čechách. V roce 1919 se v Praze na technice habilitoval. V roce 1931 byl jmenován mimořádným a v roce 1936 řádným profesorem na Vysoké škole speciálních nauk. V roce 1945 odešel ze zdravotních důvodů do penze, ale po zlepšení situace se již v roce 1946 stal profesorem na Přírodovědecké fakultě bratislavské univerzity. Zabýval se především teorií funkcí a vektorovým počtem. Je autorem 42 vědeckých pojednání a 7 větších prací. Redigoval matematickou část Technického slovníku a je autorem učebnic Úvod do vektorového počtu, O diferenciální geometrii, Vybranné statě z analysy a Základy vyšší matematiky. Nejvýznamnějším dílem je zřejmě kniha Úvod do nauky o thetafunkcích.
Literatura:
1. Naše věda. 27 (1949), str. 117-118.
2. Matematika ve škole. 3 (1952-53), č. 5.
3. Poggendorff, J. C.: Biographisch-Literarisches Handwörterbuch zur Geschichte der Naturwissenschaften. VI, str. 622.
Autor: Jaroslav
Folta, Pavel Šišma