Narozen: 15. května 1907 ve Žďáru
u Turnova
Zemřel: 10. března 1972 v Praze
Po maturitě na turnovské reálce byl Jan Bílek přijat ke studiu matematiky a fyziky na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity v Praze, kde v roce 1931 úspěšně složil státní zkoušky. V roce 1936 získal doktorát přírodních věd. V té době již pracoval jako učitel na středních školách. Po válce pak přešel na Vysokou školu chemicko-technologickou, kde byl jmenován nejprve asistentem, od roku 1952 docentem a poté profesorem matematiky (v roce 1959).
Hlavním oborem vědecké činnosti Jana Bílka je algebraická geometrie, kde dosáhl výsledků v zobecňování teorie korespondecí mezi dvěma varietami nad tělesem charakteristiky nula pro případ variet nad tělesem libovolné charakteristiky.
Literatura:
Havlíček, K.: Prof. dr. Jan Bílek šedesátníkem.
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 12 (1967), str. 165.
Autor: Pavel
Šišma