Petřina se narodil v rodině chudého krejčího a vyučil se tkalcem, kterým byl až do svých sedmnácti let. Až v roce 1816 se stal žákem jičínského gymnázia a na podzim roku 1823 začal studovat matematiku a fyziku na filozofické fakultě v Praze. Jeho hmotné podmínky se zlepšily v letech 1830-31, kdy byl soukromým vychovatelem v rodině jistého vysokého státního úředníka. V únoru roku 1832 se stal adjunktem matematiky a fyziky na pražské univerzitě a v letech 1834-36 suploval přednášky z fyziky profesora K. Wersina. V roce 1836 promoval na doktora filozofie. Od roku 1837 byl sedm let profesorem fyziky a aplikované matematiky na lyceu v Linci. V roce 1844 byl povolán na místo řádného profesora fyziky do Prahy, když krátce předtím odmítl profesuru na univerzitě v Grazu. Petřina byl dopisujícím členem vídeňské akademie (1848) a Královské české společnosti nauk v Praze (1845). V roce 1855 byl zvolen rektorem univerzity, ale funkci již nepřevzal..
Petřinovým oborem byl galvanismus, zdokonalení a zjednodušení
telegrafie.
Za pobytu v Linci sestrojil jednoduchý elektromagnetický lékařský
přístroj.
Je považován za prvního moderního českého fyzika.
Literatura:
1. Ottův slovník naučný
2. Jindra, J.: František Adam Petřina (1799-1855). Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 51 (2006), č. 4, str. 327-336.
Autor: Jaroslav
Folta, Pavel
Šišma