František Hromádko studoval na gymnáziu v Litomyšli a na vysokých školách v Praze, kde se věnoval studiu matematiky a fyziky. V roce 1858 se stal pomocným učitelem na gymnáziu v Prešově. Po třech letech přešel na gymnázium v Mladé Boleslavi a pak do Klatov, kde byl jmenován již skutečným učitelem. Od roku 1870 byl profesorem v Táboře, kde působil jak na reálce a gymnáziu, tak na vyšší hospodářsko-průmyslové škole. V Táboře založil a řídil meteorologickou stanici. V letech 1893-95 působil v Praze na Malé Straně. V roce 1896 byl penzionován.
S Aloisem Strnadem vydal František Hromádko
Sbírku úloh z algebry, první českou středoškolskou učebnici tohoto
typu. Dále je autorem těchto spisů: Síla elektrická v lidské službě
(1872), Nové míry a váhy (1875-76), Obrazy ze silozpytu I. řada
(1877), Přehled silozpytu pro abiturienty (1880), Obrazy ze silozpytu
II. řada (s názvoslovím v 6 jazycích, 1880), Základové meteorologie
a klimatologie (1883), Parní kotel a jeho obsluha (1880), Počátkové
věd III. Fysika (překlad z angličtiny, 1883), Základové mathematického
a hvězdářského zeměpisu (1893). Publikoval články dále v Časopise
pro pěstování matematiky a fyziky.
Literatura: Matematika ve škole. 3 (1952-53), č. 6.
Autor: Jaroslav
Folta, Pavel Šišma